Osoby a obsazení
Pavel Liška
Na motorce jsem začal jezdit od svých 9 let. Táta nám na chalupu pořídil starého lehounkého stadióna s řazením ručním. To byl můj první off road a první závody a výpravy po lesních stezkách. Sousedi Nováci měli pařeza, Šrámek fichtla, jedinej Krikorka měl něco jako krosku, prostě mu táta očesal Pionýra. Tyhle prázdniny jsem definitivně došel k tomu, že se stanu konečně dospělým motorkářem. Každým dnem čekám zprávu, že do Stodůlek dorazila moje BMW f650gs.
A už to budou tři roky co ta moje motorka skutečně do Stodůlek dorazila. A zůstávám jí věrný a vděčný, přestože jsem jako opravdový chlap už párkrát, na chvilinku, pomyslel na to, že bych ji vyměnil zas za nějakou jinou, ještě dospělejší..a vyvinutější.
Ale protože jsem právě ten opravdový chlap, zůstávám věrný dál téhle svojí, jak říkají někteří moji kamarádi posměváčci, holčičí motorce. Musím jí totiž nejdřív splatit, že mě za ty tři roky nenechala ve štychu a dopřála mi tolik toho vidět a tolik toho zažít!!! A to nejen na těch našich cestách necestách s těma mojema dalšíma dvouma parťákama, šulinama, Egonem a Honzou. Nejdřív to bylo přísné čajíčkové Turecko a další rok divoký překrásný Kavkaz. Nu a tentokrát to bude...já se tak těším....daleká Jižní Amerika! Tak my se zas zkusíme s Vámi o to nějak podělit.
Jan Révai
Asi v deseti letech jsem prvně řídil tátovýho fichtla Jawu 21.
Když se vracel z práce, tak mě a mladšího bráchu vždy vozil kolem baráku.
A pěkně oba najednou, střídali jsme se o řidítka a dost často se hádali, že ten druhý řídil dýl.
Pak ale přišel táta s tím, že začne sportovat a motorku vyměnil za kolo Ukrajina.
Jaké překvapení bylo, když jsme u strejdy na Slovensku našli v garáži tu samou motorku, nemusím ani popisovat.
Po překvapení následoval první pád v zatáčce plné škváry.
S rukama plnýma škváry jsem začal snít o vlastní motorce.
Půjčoval jsem si od spolužáků Mustangy, Simsony a dokonce i MZetu!
Obdivoval jsem kluky, co jezdili motokros a tiše záviděl všem, co jezdili do školy na mašině, na kterou se daly zaručeně balit holky.
S motorkami jsem přišel do styku od dětství, ale na svou první motorovou lásku jsem si počkal do třiceti.
A musím říct, že jsem byl dlouho věrný své 650 GS, zhruba 10 let a díky tomuto projektu, jsem přesedlal o třídu výš a to na 1150 GSA.
Po zkušenosti na Kavkaze jsem se do ni zamiloval a nehodlám tento stroj už měnit.
Ale jelikož v Americe nebudeme mít svoje motorky, budu nucen prožít všechny krásné, ale i drsné chvilky s cizí 1200 GS.
A tak jsem zvědav jaké nové zkušenosti s ni získám.
A jelikož v mém životě přibyla jedna radost navíc a to druhy syn Matěj, budu muset být nejen k cizí motorce,
ale i ke svému životu mnohem zodpovědnější…
Hana Ptáčková - speciální host pro cestu do Jižní Ameriky
Řidičák jsem si udělala už v 16 - ti na zemědělce v Chebu, jako součást školní docházky.
Doma nikdo na motorce nejezdil ani jsme žádnou neměli, takže to u řidičáku skončilo až do mých 24, kdy jsem odešla do Německa.
O dva roky později jsem si koupila první zbrusu novou motorky Harley Davidson a s ní jsem odjela na šest týdnů dovolené okolo Španělska. O rok později jsem se díky této dovolené odstěhovala do Malagy na Jihu Španělska, kde žiju dodnes. Motorku jsem po dvou letech prodala, protože vlivem mořského vzduchu začala rezivět a nějaký čas jsem tedy byla bez stroje na dvou kolech.
Velká změna v mém životě nastala, když jsem náhodou dostala příležitost pracovat pro anglickou firmu, která organizovala túry po Maroku a Španělsku, Thajsku a Malajsii. Během své tříleté kariéry jsem se propracovala od řidiče doprovodného vozidla k pozici manažera pro Evropu. Když se firma v roce 2008 bez varování zavřela, stála jsem na ulici a ptala se sama sebe, co teď. Věděla jsem, že cesta zpátky někam do kanceláře nepřichází v úvahu.
Vzhledem k tomu, že jsem vedla oddělení v Evropě, měla jsem kontakty na naše bývalé zákazníky a jelikož firma už neexistovala, nebyl žádný konflikt zájmů, který by mi bránil založit si firmu svoji a zkusit štěstí.
Po šesti letech nekonečných hodin u počítače a také v sedle motorky BMW R1200GS, se stala moje firma MotoAdvenTours.Com oficiálním partnerem BMW Motorrad International a já jsem jedna ze dvou žen na světě s kvalifikací - oficiální Tourguide BMW.
Nabídka zúčastnit se projektu Moto Cestou Necestou jako speciální host, mě mile překvapila a už se na cestu moc těším. Doufám, že to s klukama vydržím a naučím je pořádně jezdit na motorce. Pokud se mi to podaří, bude to pro nás všechny určitě nezapomenutelné dobrodružství, o tom nepochybuji.
Egon Kulhánek
Před lety jsem náhodou "přibalil" k zavazadlům na dovolenou skútr Aprilia 50. Pak už to šlo rychle. Dva dny po návratu jsem si odvážel první motorku Aprilia Pegaso, ze které jsem pak už celé léto neslezl. Na konci léta jsem, díky Enduroškole, vyměnil Pegaso za BMW F 800 GS. Prvotní nadšení z jízd okolo komína vystřídala touha odjet někam daleko, takže jsem začal "šilhat" po BMW R 1200 GS. Dnes už po něm nešilhám. Koukat na motorku, na které sedíte, není ono. Daleko lepší je, dívat se vpřed, na další cestu. Zajímavé je, že ta cestovatelská touha lze stěží uspokojit. Vždy, když se člověk podívá o něco dál, žene vás to ještě dál. Typickým příkladem byla cesta do Turecka. Na jejím nejzazším bodě jsme uviděli exotickou s nápisem „Giurgistan“ a rok na to jsme jej, tedy spíš ji (Gruzii) navštívili. Sám jsem zvědavý co přinese letošní cesta do Jižní Ameriky.
Osoby a obsazení Maroko 2010
Osoby a obsazení Turecko 2012
Širší nominace
